Provence – země králů

Když se řekne Provence, vybavíme si nejspíš slunnou jižní Francii, vonící levanduli, nádherné starobylé památky, malebná městečka, pobřeží omývané Středozemním mořem, vinice s nejsladšími hrozny i proslulé sýry. Pravdivost těchto představ jsme si během devíti krásných dní ověřili i my, studenti třetího ročníku vlašimského gymnázia.

Po náročné sedmnáctihodinové cestě autobusem jsme dorazili do Avignonu, turisty velice oblíbeného městečka. Mohli jsme si zatančit na starém mostě končícím v půli řeky a prošli jsme i všechna poschodí bývalého papežského paláce. Byli bychom zde rádi strávili více času a potulovali se uličkami, které dýchaly příjemnou atmosférou. Před námi byl však ještě přejezd do kempuLa Dragonniere.

V příštích dnech nás čekal neméně zajímavý program. Navštívili jsme Arles, působiště Vincenta van Gogha, někteří z nás vyšplhali až na nejvyšší místo zdejšího hradu Tarascos a přemohli tak strach z bájné příšery Tarasci. Také jsme se vypravili do Nimes, kde jsme mohli obdivovat majestátnost římského amfiteátru. Při prohlídce přírodní rezervace Camargue jsme na mělkých rybnících schovaných ve vysokém rákosí pozorovali stovky plameňáků. Další den jsme se vydali za poznáním tajemství přípravy známého francouzského plísňového sýru Roquefort, na kterém si pochutnávali už francouzští králové. Zavítali jsme do templářského městečkaLa Couvertoirade, které nás okouzlilo svými kamennými domečky, také jsme si prohlédli aragonitovou „výzdobu“ jeskyně Clamouse. Poslední den jsme strávili v přístavním městě Marseille. Zde jsme navštívili katedrálu Notre Dame a poté se přeplavili na ostrov If, kde byl podle Dumasova románu vězněn Edmont Dantes.

Zpět do České republiky jsme se vrátili plni dojmů a vzpomínek. Každý z nás jistě doufá, že v Provence nebyl naposled.

Eliška Průšová a Michaela Damborská (studentky třetího ročníku)