Jak jsme navštívili Poslaneckou sněmovnu

Jakmile školní vedení rozhodne o výletu, je veselo. Když se ale po hodinové jízdě do plánované destinace žáci druhých ročníků vlašimského gymnázia dozví, že se dnes jde do Poslanecké sněmovny, pomyslí si, že bude ještě veseleji.

Cestou od autobusu k Poslanecké sněmovně, která vede Valdštejnskou zahradou, někteří obdivují jarem zabarvenou přírodu, někteří monumentální budovu Senátu a jiní hledají, zda jsou na Malé Straně fastfoody.

Po příchodu do sněmovny žáci pochopili, že nastává režim turbulencí, ze kterého mnohým málem spadly kalhoty, a to především proto, že bylo nutné projít kontrolou podobnou právě té letištní. A na turbulence v podobě vášnivých a vypjatých diskuzí jednotlivých poslanců se všichni teprve těšili.

Po vkročení na balkón jednacího sálu sněmovny však většina zjistila, že česká politická realita je o něco jiná. O to se například svým řečnickým uměním postaral jeden z poslanců, jehož hlas mnozí přirovnávali k uspávači hadů a někteří si zde svých dvacet vskutku odbyli. (Ostatní poslanci přítomní v sále na tom byli se zájmem mimochodem velice podobně.) Když si pro své minuty slávy přišel jiný řečník a rozvášnil se o zcela zásadních důvodech, proč podpořit jeho stranu, jedinci zvedli hlavu, aby se ohlédli, zda v okolí nebzučí mouchy a poté ji s klidem zase položili. Vlašimské gymnazisty prostě jen tak nenadchnete.

Při odchodu ven ještě došlo k setkání s influencerkou paní Schillerovou, což na ospalých tvářích konečně vykouzlilo veselý úsměv. Poté učitelský dozor věnoval žákům půlhodinku na oběd a po ní se vlašimská výprava vydala přes již známou Valdštejnskou zahradu zpět k autobusu.

Studenti se tedy zblízka seznámili s velkou politickou tradicí naší republiky a jejich gymnazijní mozky mají nadále o čem přemýšlet.

                                                           Alexandr Stodolovský, 2.B, Gymnázium Vlašim