Chemický kroužek

 

Nadchnout děti pro chemii a ukázat krásy této vědy – to je cílem chemického kroužku, který zahájil svou činnost v říjnu letošního školního roku. Kroužek je určen pro kluky a holky, kteří rádi experimentují a zkoumají svět kolem sebe. Kroužek probíhá každý pátek odpoledne pod vedením učitelky chemie, Martiny Fialkové, a studenta čtvrtého ročníku, Jiřího Machyána. Za chemickým bádáním přichází 14 dětí od primánů po kvartu. Za krátký čas se z nich stala dobrá parta, která pracuje s velkým zájmem a nadšením.

Prostřednictvím různých pokusů chceme rozvíjet jejich touhu po objevování a objasňování neznámého, probouzet jejich zájem o vědu. Chceme je učit diskutovat a spolupracovat. Rádi bychom je postupně vedli k samostatnému formulování hypotéz a jejich ověřování, k samostatnému navrhování řešení různých problematik a k realizaci těchto řešení.

V letošním roce se chceme zúčastnit týmové chemické soutěže Chem-quest pořádané VŠCHT Praha a popularizovat chemii i ve škole spolužákům a učitelům.

Držte nám palce!

Martina Fialková a Jirka Machyán

 

Říjen

Říjen se nesl v duchu alchymie. Přesunuli jsme se do 16. století do alchymistické laboratoře a vyrobilijsmez kouřící čisté „vody“ velké množství šupinek „ryzího zlata“! Splnil se nám tak sen, po kterém toužil každý středověký alchymista.

Jednou z mnoha metod, kterou alchymisté ovládali, byla sublimace. A my už víme, co to je sublimace, které látky dokáží sublimovat a jak sublimaci v laboratoři předvést.

Není pro nás problém provést i jiné transmutace kovů, například transmutaci železa na měď. Během jednoho měsíce se nám povedlo vypěstovat skutečně pěkné tzv. měděné stomy.

Alchymisté důkladně střežili svá tajemství a k zamaskování napsaného textu sloužila různá tajná písma. Vyzkoušeli jsme si hned několik různých typů a k jejich zviditelňování jsme používali speciální roztoky, nebo plamen.

Chemie se zrodila v ohni. Nám se podařilo obarvit plameny našich kahanů s pomocí různých roztoků kovů. A s pomocí plamene jsme vytavili boraxovou perličku.

Alchymisté znali mnoho prvků, mezi nimi také uhlík. My jsme se seznámilis přírodními formami uhlíku – diamantem a tuhou, a také s aktivním uhlím. Význačnou vlastností aktivního uhlí je jeho velká adsorpční schopnost. Tu jsme ověřili tak, že jsme s pomocí aktivního uhlí  odbarvili červené víno.

Další z metod, kterou alchymisté znali, byla destilace. Destilací červeného vína jsme oddělili ethanol. Ten jsme nevypili, ale zapálili.

 

Listopad

V listopadu jsme se zaměřili na dva velmi důležité plyny v našich životech, a to na kyslík a oxid uhličitý. Naučili jsme se je v laboratoři připravit a dokázat. S pomocí různých zajímavých pokusů jsme se seznámili s jejich vlastnostmi.

Největší úspěch měla v tomto měsíci určitě octová raketa. Pohonem této rakety je reakce mezi octem a jedlou sodou. Rakety jsme vyrobili ze dvou pet lahví. Nezapomněli jsme do nich vyrobit také kosmonauty a dát jimvlastní název. Rakety jsme odpalovali na našem školním pozemku a létaly pořádně vysoko.

Ocet a jedlá soda jsou látky dostupné v každé kuchyni a slouží k mnoha efektním pokusům. Z běžně dostupného cukru a sody zase mohou vyrůstat kroutící se hadi. Je k tomu jen třeba připravit důlek v písku, písek ovlhčit lihem, do důlku nasypat „kynoucí směs“ cukru a sody… a zapálit. Faraónovi hadi na sebe nenechali dlouho čekat a povedli se.

Zábavu jsme si užili i při výrobě „hrozící ruky“, „lávové lampy“ z celaskonu a manganového „chameleona“.

 

 

Prosinec

Prosincové téma bylo „chemie a barvy“. To je i téma letošního ročníku týmové experimentální soutěže Chemquest, které bychom se rádi zúčastnili. Když se řekne chemie a barvy, vybaví se mi různé barvy indikatorového papírku v různém prostředí pH, anebo chromatografie. Oboje jsme si v prosinci vyzkoušeli.

A tak jsme měli jedno prosincové páteční odpoledne k dispozici chemický bar se všemožnými látkami, se kterými se můžeme běžně setkat v našem každodenním životě. Tyto látky nebyly ale k ochutnání, nýbrž k experimentování. Měřili jsme jejich pH pomocí UIP (univerzálních indikátorových papírků) a potom je seřadili dle barevné stupnice od nejkyselejších až po nejsilnější zásadu.

Zajímavým zjištěním určitě také bylo, že černá barva z fixu je složena z dalších barev, jako je růžová, fialová a modrá. To lze dokázat pomocí metody zvané chromatografie.

A jaké barvy používali k malování středověcí malíři? Připravovali si například vaječné tempery, tak jako my. Je k tomu potřeba vaječný žloutek jako pojivo a potom různá přírodní barviva, například z červené řepy, borůvek, kávy či zelených rostlin.

Poslední kroužek v letošním roce 2018 jsme oslavili výrobou chemické limonády a bengálskými ohni.