Povinné předměty

Studium

Český jazyk a literatura

V českém jazyce na vyšším gymnáziu studenti procházejí hodinami literárními
a hodinami převážně jazykovými, časová dotace obou složek předmětu je rovnoměrná.
V literárních hodinách se studenti seznamují s nejvýznamnějšími díly české
a světové literatury od nejstarších dob po současnost, jsou zde připomínány
i důležité osobnosti a díla ostatních druhů umění, např. výtvarného, hudebního apod. V průběhu vyučovací hodiny využívají nejen teoretických pomůcek (hlavně učebnic, různých příruček, slovníků …) a ukázek z čítanky (popř. nahrávek na kazetách, videokazetách a CD), ale i svých čtenářských a diváckých zkušeností. Vyučující respektují zájmy a záliby studentů, soustřeďují se
na interpretaci děl jim známých. Teoretické poznatky jsou tedy spojovány
s konkrétními čtenářskými a diváckými zážitky, studenti jsou vedeni k tomu, aby texty pochopili, aby byli schopni své pocity a názory přesně vyjádřit. Cílem je umožnit jim nejen orientaci v literárním díle, ale v celém historickém literárním vývoji, aby si pak v dalším životě dokázali knihy vybírat a stávali se tak celoživotními čtenáři.
Jazykové hodiny vedou studenty k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka
v jeho mluvené i psané podobě. Vychází se z opakování znalostí a dovedností pravopisných a mluvnických, tyto znalosti jsou procvičovány, upevňovány
a dále rozvíjeny. Největší pozornost je věnována výuce slohové a procvičování komunikativních dovedností. Studenti pod vedením vyučujících tvoří souvislé projevy psané i mluvené v různých stylových oblastech. Jejich nácvik má dát studentům takové zkušenosti a návyky, aby pro ně nebylo ani v budoucnu problémem vyjadřovat se písemně i ústně při různých příležitostech, ať už jde např. o oblast odbornou, administrativní, publicistickou, řečnickou, ale především v obyčejném každodenním styku.
Studentům s hlubším zájmem o český jazyk je na gymnáziu navíc umožněno zvolit další hodiny, a to semináře českého jazyka. Jsou dvouhodinové a volba je možná od třetího ročníku. Semináře navíc mohou být zaměřeny opět podle konkrétního zájmu studentů – mohou být jazykové, literární, ale
i kombinované, mohou se týkat i uměleckého přednesu, tvůrčího psaní apod. Tyto semináře učivo ve zvolené oblasti rozšiřují, prohlubují, dávají do širších souvislostí, připravují k přijímacím zkouškám na vysoké školy humanitního zaměření. Otevřen může být i seminář opakování, v němž se probírané učivo důkladně procvičuje a upevňuje.
Výuka v hodinách je doplňována návštěvami divadelních a filmových představení, koncertů, výstav nejen ve Vlašimi, ale i v Praze, v Táboře a jinde, konají se i exkurze ve významných objektech (např. Strahovský klášter, Státní knihovna ČR, archivy, další knihovny). V mimoškolní době jsou rovněž nabízeny kroužky, v nichž studenti mohou pracovat opět podle svého zájmu – např. kroužek literární, tvůrčího psaní, recitační, popř. dopisovatelský. Tato oblast však zcela závisí na zájmu a aktivitě jednotlivých studentů.

Mgr. Gerda Pastorková
předsedkyně předmětové komise českého jazyka

Německý jazyk

Německý jazyk jako další cizí jazyk je vyučován od tercie a má časovou dotaci 3 hodiny týdně. Žáci přicházející z 9.tříd základních škol jsou na základě rozřazovacích testů zařazeni do skupin odpovídajících jejich dosavadní úrovni.
Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni vnímat a užívat jazyk jako prostředek ke zpracování a předávání informací, vědomostí a prožitků, vyjádřit vlastní potřeby a prezentovat své názory, aby jej mohli užívat také jako prostředek pro další celoživotní vzdělávání. Žáci jsou vedeni k četbě přiměřeně náročných textů, porozumění ústnímu sdělení, ke schopnosti dorozumět se v běžných životních situacích a hovořit o jednotlivých tématech.
Vzdělávání vede k osvojení mluvené i psané podoby jazyka od úplných začátků po pokročilou úroveň odpovídající úrovni B1- B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
K bližšímu poznání německy mluvících zemí, jejich způsobu života a kulturních tradicí pro naše žáky organizujeme jedno- i vícedenní poznávací zájezdy a podporujeme korespondenci s německy hovořícími studenty .

Mgr. Alena Ptáčková
předsedkyně předmětové komise NEJ

Anglický jazyk

Výuka anglického jazyka je především zaměřena na aktivní zvládnutí jazyka, na schopnost našich studentů dorozumět se v cizojazyčném prostředí a také aktivně používat anglický jazyk v budoucím studiu a povolání. Samozřejmě je cílem výuky komplexní zvládnutí všech složek jazyka, které jsou předpokladem úspěšného složení nového pojetí maturitní zkoušky a přijímacích zkoušek na vysoké školy různého typu.
Kromě vlastního osvojení jazyka jako prostředku dorozumění v dnešním integrovaném světě je dalším cílem výuky, aby studenti dokázali prostřednictvím znalosti jazyka získávat informace z cizojazyčných zdrojů, pracovat s nimi tvůrčím způsobem, a rozvíjet tak vlastní osobnost i naučit se chápat způsob myšlení a kulturu ostatních národů.

PhDr. Hana Štollová
předsedkyně předmětové komise ANJ

Ruský jazyk

Cílem výuky je, aby si žáci osvojili ruský jazyk jako nástroj komunikace
s rodilými mluvčími, ale i s lidmi z dalších částí Evropy a světa. V rámci hodin se žáci věnují např. správné výslovnosti, porozumění poslechovému i psanému textu a práci s ním, gramatickým pravidlům a jejich aplikaci, tematickým okruhům, konverzaci, ústním i písemným sdělením. Poznávají také způsob života a kulturní tradice Ruské federace.

Mgr. Světlana Dušková
předsedkyně předmětové komise RJ

Základy společenských věd

Vyučovací předmět je utvořen ze vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ a Člověk a svět práce. V jeho rámci jsou realizována některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, jejichž obsah se neodděluje a je žákům podáván v širších souvislostech společně s obsahem hlavních vzdělávacích oborů.
Mezi hlavní cíle vyučovacího předmětu SV patří seznámení žáků se základy různých společenskovědních oborů, jež povede k vytvoření komplexního pohledu žáků na svět v celé jeho společenské a kulturní rozmanitosti, pestrosti a složitosti a k rozvíjení schopnosti využít ho k rozvoji vlastní osobnosti, k utváření a rozvoji mezilidských vztahů, k aktivní účasti na společenském a občanském životě a v neposlední řadě k orientaci ve světě 21. století.

Mgr. Petra Šmídlová
předsedkyně předmětové komise ZSV

Dějepis

Nižší gymnázium
Výuka je zaměřena na získávání základního historického povědomí. Seznamuje studenta s vývojem lidstva od pravěku po současnost, přičemž větší důraz je kladen na národní, popřípadě i regionální, dějiny tak, aby student nižšího gymnázia vytvořil základní zásobu faktografie i pojmů pro výuku na vyšším gymnáziu. Výklad je doplňován samostatnou prací, videofilmy a řešením úkolů v pracovních sešitech.

Vyšší gymnázium
Výuka opět začíná dějinami pravěku, avšak větší důraz je kladen na světové dějiny, aby se u studentů vytvořil ucelený obraz historického vývoje a historie tak pomáhala odpovídat na důležité otázky současného světa – vytvoření světového názoru, orientace v současné politické struktuře, otázky česko-německých vztahů a podobně. Vyučování je doplněno v každém ročníku historickou exkurzí – Kutná Hora, Pražský hrad, židovské město, Klementinum. Student se učí pracovat s historickými dokumenty a diskutovat na vybrané téma. Vyučování je opět doplňováno audio-vizuální technikou. Studenti jsou vedeni i k samostatné práci, výklad učitele je tak doplňován studentskými referáty a prezentacemi. Základní výuku mohou studenti doplnit formou výběrových seminářů.

PhDr. Ivana Preislerová
předsedkyně předmětové komise dějepisu

Zeměpis

Zeměpis je na nižším gymnáziu zaměřen na osvojení základních poznatků o Zemi a vzájemně působících složkách přírodní a společenské sféry. K tomu slouží jednotlivé oblasti fyzické či socioekonomické geografie. Žák získává v rámci regionální geografie informace o světadílech, státech, o České republice. Výuka probíhá názorně pomocí interaktivních učebnic a tabulek.
Na vyšším gymnáziu je základní učivo rozšířeno, je kladen důraz nejen na dovednost získávat, ale také schopnost zpracovávat prostorově lokalizované informace z odborné literatury, statistických materiálů, internetu. Student získá přehled o vývojových tendencích, ekonomickém a politickém postavení států v rámci makroregionů i o různorodosti společenských systémů ve světě.
Zeměpis je vyučován na nižším i vyšším gymnáziu dvě hodiny týdně.
Zájemci mohou rozšiřovat znalosti v zeměpisném semináři v průběhu třetího a čtvrtého ročníku.

Mgr. Eva Hronová
předsedkyně předmětové komise zeměpisu

Matematika

Matematika na gymnáziu patří mezi nejnáročnější předměty. Od studentů vyžaduje pravidelnou přípravu, vytrvalost a přesnost. Rozvíjí jejich logické a abstraktní myšlení, které je základem i pro další obory. Uspořádání učiva navazuje na požadavky ostatních přírodovědných předmětů.

Povinný předmět matematika
(3 hodiny / týden) –2., 4.ročník
(4 hodiny / týden) –1., 3. ročník

Tématické celky:

  • Základní poznatky z matematiky
  • Algebra
  • Planimetrie
  • Funkce
  • Geometrie a trigonometrie
  • Stereometrie
  • Analytická geometrie v rovině a prostoru
  • Kombinatorika a pravděpodobnost
  • Posloupnosti a řady

Ve čtyřletém i osmiletém oboru gymnázia je základní učivo rozvržené v obou cyklech stejně, liší se v náročnosti příkladů a v rozšiřujících tematických celcích. Studenti nižšího i vyššího gymnázia velmi dobře reprezentují školu
v matematických soutěžích (Klokan, Pythagoriáda, Matematická olympiáda)

RNDr. Běla Vobecká
předsedkyně předmětové komise matematiky

Fyzika

Fyzika rozvíjí logické myšlení, vede k samostatnosti, připravuje žáky pro studium na VŠ přírodovědného a technického zaměření. Pro úspěšné zvládnutí fyziky je nutná i dobrá matematická příprava. Talentovaní žáci mají možnost se zúčastnit fyzikální olympiády. V ní dosahují velmi dobrých výsledků. Pro prohloubení znalostí, přípravu na maturitní zkoušku a zkoušky na VŠ si mohou žáci zvolit ve 3. a 4 . ročníku seminář a cvičení z fyziky.
Rozsah učiva fyziky na čtyřletém gymnáziu:
1. ročník
kinematika hmotného bodu, dynamika hmotného bodu, práce a energie, mechanika tuhého tělesa, gravitační pole, mechanika kapalin a plynů
2. ročník
molekulová fyzika (struktura a vlastnosti plynů, kapalin a pevných látek), mechanické kmitání a vlnění
3. ročník
elektrický náboj a elektrické pole, elektrický proud v kovech, polovodičích, elektrolytech a plynech, stacionární a nestacionární magnetické pole, elektromagnetické vlnění
4. ročník
geometrická, vlnová a kvantová optika, jaderná fyzika, astrofyzika a teorie relativity

Tematické celky probírané na nižším gymnáziu jsou až na malé odlišnosti stejné. S ohledem na věk žáků jsou probírány v jiné časové posloupnosti a rozsahu.

Mgr. Jiří Kaprálek
předseda předmětové komise fyziky

Chemie

V osmiletém studiu začínáme na rozdíl od základních škol s výukou chemie již v sekundě s dotací 1 hodiny. Teoretická výuka je doplňována pokusy. V tercii a kvartě je chemie vyučována dvě hodiny týdně. Je tedy možno dostatečně učivo procvičit a upevnit. Náplň rámcově odpovídá osnovám chemie pro základní školy, ale hodinová dotace a jeden rok navíc, umožňuje učivo i rozšířit a v laboratoři ověřit jednoduchými pokusy.
Čtyřleté studium a souběžné studium osmiletého gymnázia od kvinty po oktávu má v prvním a druhém ročníku tři hodiny chemie týdně, z toho jedna hodina připadá na praktické cvičení a laboratorní práce, což se objeví v rozvrhu jako „dvouhodinovka“ jednou za dva týdny. Učivo v těchto ročnících obsahuje obecnou, anorganickou a část organické chemie. Ve třetím ročníku pokračuje výuka organickou chemiím dvěma hodinami týdně. Ve čtvrtém ročníku jsou základy biochemie, obecné zákonitosti a dále chemie a životní prostředí. Při výuce je kladen důraz na teoretické znalosti, na experimentální činnosti a na řešení problémových úloh se vztahem ke každodenní praxi.
Během studia probíhají každoročně exkurze s chemickou tematikou.

Mgr. Anna Doubková
předsedkyně předmětové komise chemie

Biologie

Povinný vyučovací předmět na osmiletém i čtyřletém gymnáziu. Umožňuje žákům porozumět přírodě kolem sebe, získat poznatky potřebné pro život, poznat základní druhy rostlin a živočichů. Biologie připravuje žáky ke studiu na VŠ přírodovědného směru i ke studiu na lékařských fakultách.
Časová dotace:
Prima, sekunda, tercie : 2 h teoretické výuky týdně, 1 h praktické cvičení
kvarta: 1 h teoretické výuky týdně
1. a 2. ročník: 2 h teoretické výuky týdně, 1x za 14 dní dvouhodinová praktická cvičení
3. a 4. ročník: 2 h teoretické výuky týdně
Probírané tematické celky:
biologie virů a bakterií, biologie hub, biologie rostlin, biologie živočichů
(morfologie, anatomie, fyziologie, systém a ekologie jednotlivých skupin)
biologie člověka
obecná biologie a genetika
mineralogie a geologie
ekologie
vznik a vývoj života
Žáci se v průběhu studia mohou zapojit do biologických soutěží (SOČ, biologická olympiáda). Každoročně je pro žáky pořádána exkurze s biologickou tématikou.

RNDr. Romana Michálková
předsedkyně předmětové komise biologie

 

Informatika a výpočetní technika

Výuka u osmiletého studia probíhá ve 2., 3., 4., 5. a 6. ročníku, u čtyřletého studia v 1. a 2. ročníku, dle vzdělávacího plánu ŠVP, na nižším gymnáziu v předmětu IKT, informační a komunikační technologie, na vyšším gymnáziu pak v předmětu INF, informatika.
Studenti jsou v každém ročníku rozděleni do skupin, podle dosažených vědomostí a schopností.
Během studia získávají znalosti a dovednosti v těchto oblastech:
– základní obsluha počítače v síti, hardware, operační systémy
– kancelářské programy, práce s textem, tabulkami, databázemi, tvorba prezentace
– grafika – základní práce v různých grafických editorech, photoeditor, gimp, corel, flash
– základy kybernetiky, programování a algoritmizace
– práce s internetem, tvorba vlastní webové stránky
– psaní všemi deseti prsty.
Dosažená úroveň vědomostí závisí na schopnostech a pracovním nasazení studenta a dané skupiny.

Mgr. Marie Doležalová
předsedkyně předmětové komise informatiky

Estetická výchova – hudební a výtvarná

Na nižším gymnáziu se tyto dva předměty vyučují povinně. V prvním a druhém ročníku vyššího gymnázia si studenti volí mezi hudební a výtvarnou výchovou, které se pak vyučují ve dvouhodinových blocích. Cílem těchto vyučovacích hodin je prohloubit estetické cítění žáků a zlepšit jejich umělecké dovednosti
v daném oboru.

Tělesná výchova

Tělesná výchova je vytvářena zásadně pro žáky a v jejich prospěch. Orientuje se na upevnění, doplnění a praktické ověření uceleného systému informací, dovedností, návyků a postojů v životě moderního člověka jako součásti zdravého životního stylu, k jejich pravidelnému a vhodnému užití, k zájmu
o vlastní tělesnou zdatnost. Učivo předmětu se člení do tématických celků: atletika, sportovní hry, úpoly, sportovní a rytmická gymnastika. Netradiční sporty, bruslení a plavání jsou zařazovány podle podmínek a zájmů žáků. Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá cvičení a pohybové hry jsou průběžně zařazovány do všech vyučovacích jednotek stejně jako poznatky z TV a sportu, organizace, hygiena a bezpečnost
v TV a sportu. Turistika a pobyt v přírodě jsou realizovány v rámci letního turistického kurzu a lyžování je součástí zimního lyžařského kurzu.

– Výuka probíhá v tělocvičně gymnázia, v pronajatých specializovaných prostorách, sportovních areálech pro atletiku a hry.
– Žáci školy se pravidelně zúčastní sportovních soutěží, účast je otevřená všem zájemcům z řad žáků školy.
– Ve výuce je kladen důraz na prevenci úrazů a význam správné životosprávy
a správného životního stylu pro duševní zdraví.

– Výuka probíhá odděleně pro chlapce a dívky.

Mgr. Rudolf Jánošík
předseda předmětové komise

Výchova ke zdraví

Zdraví je základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost.
Předmět „Výchova ke zdraví“ přináší základní poznání o člověku v souvislosti
s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví
v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný.